Greenlighting - Fakta

Osvětlovací soustava veřejného osvětlení je kromě svých pozitivních faktorů jako jsou bezpečnost dopravy, snižování kriminality ve městech, architektonické funkce, základní technickou funkci tj. zajistit dostatečnou, normami požadovanou světelnou úroveň. Tato světelně technická funkce je základním předpokladem pro dlouhodobou a bezchybnou funkci celé soustavy. Jen taková osvětlovací soustava, která je navržena v souladu s požadavky normy a v souladu s požadavky uživatele je schopna dlouhodobě poskytovat všechny své funkce: zajištění světelně technických parametrů, podpora bezpečnosti dopravy, podpora snižování kriminality ve městech, minimalizace nákladů na servis a údržbu, optimalizace nákladů na spotřebu el. energie, urbanistická, designová funkce.

ekologické a energeticky vyvážené osvětlení pro města a obce

Fakta

Osvětlovací soustava veřejného osvětlení je kromě svých pozitivních faktorů jako jsou bezpečnost dopravy, snižování kriminality ve městech, architektonické funkce, základní technickou funkci tj. zajistit dostatečnou, normami požadovanou světelnou úroveň.

Tato světelně technická funkce je základním předpokladem pro dlouhodobou a bezchybnou funkci celé soustavy. Jen taková osvětlovací soustava, která je navržena v souladu s požadavky normy a v souladu s požadavky uživatele je schopna dlouhodobě poskytovat všechny své funkce:

  • zajištění světelně technických parametrů,
  • podpora bezpečnosti dopravy,
  • podpora snižování kriminality ve městech,
  • minimalizace nákladů na servis a údržbu,
  • optimalizace nákladů na spotřebu el. energie,
  • urbanistická, designová funkce.
Obrázkové zobrazení | Tabulkové zobrazení
  • Jak vybrat svítidla?

    Aspekty výběru vhodného svítidla:

    1) Výběr podle použití svítidla

    2) Výběr podle technických parametrů

    3) Výběr podle ekologických aspektů

    4) Výběr podle designu

    ad 1) Prvním kritériem výběru by měl být účel, pro kterých chceme dané svítidlo použít. Jiný typ svítidla použijeme pro osvětlování komunikace, jiný typ pro osvětlení chodníku či parku a jiný pro osvětlení fasády historického domu.

    ad 2) Svítidla by měla splňovat taková technická kritéria, aby byla zajištěna dlouhodobá životnost svítidla včetně stabilních parametrů po celou dobu jeho životnosti.

    Neméně důležitým aspektem je snadná údržba svítidla – především výměna výbojky – a to bez použití nářadí a se snadným přístupem do svítidla.

    Z důležitých technických parametrů vybíráme:

    • stupeň krytí proti vodě a prachu: IP65 nebo 66,
    • stupeň odolnosti proti nárazu: IK08 - IK10,
    • materiál těla svítidla: tlakově odlévaná hliníková slitina s patřičnou povrchovou úpravou,
    • kryt optické části: ploché nebo mírně vypouklé sklo.
    ad3) Svítidla by měla splňovat úplnou recyklovatelnost díky použitým materiálům:
    • hliník,
    • sklo.
    Minimalizovat spotřebu energie díky:
    • modernímu reflektoru,
    • elektrické zapojení umožňujícímu stmívání v době nízkého provozu.

    Minimalizovat světelné znečištění díky:

    • plochému sklu,
    • moderní konstrukci reflektoru.
    ad4) Toto kritérium výběru je prováděno tak, aby byl tvořen jednotný designový celek nejen se stožárem a výložníkem, ale i ostatními prvky městského mobiliáře a celkového architektonického pojetí dané lokality.
    (29.08.2007)
  • Konstrukce svítidel

    Tělo svítidla

    V roce 2006 bylo 85% všech svítidel, která byla prodána napříč všemi významnými evropskými výrobci, vyrobena z plně recyklovatelných materiálů; tj. především hliník. Tento trend je velmi patrný v posledních letech, zejména ve vyspělých zemích Evropy a tzv. „green poptávka“ po produktech vyráběných z plně recyklovatelných materiálů z roku na rok významně posiluje.

    Nejedná se tedy o otázku zda-li hliník nebo plast, jedná se o otázku zdali recyklovatelný nebo nerecyklovatelný materiál, z kterého jsou svítidla vyrobena. Hliník však v současné době reprezentuje prvotřídní recyklovatelný materiál, který nejenom že poskytuje stabilní kvalitativní parametry po celou dobou životnosti svítidla (zpravidla až 30 let), ale po uplynutí této doby je plně a bez mimořádných energetických nároků recyklovatelný, což neplatí v případě plastů.

     Optická část svítidla

    • Reflektor slouží k vhodné distribuci světla do dolního poloprostoru a zabraňuje úniku světla dovnitř do svítidla. Nejlepší materiál ke konstrukci reflektoru je opět hliník. Nejenže je plně recyklovatelný, ale dá se velice dobře tvarově přizpůsobit k optimálnímu tvaru odrazné plochy. Mezi další výhody patří dobrá tepelná vodivost k odvodu tepelné energie od zdroje světla, vysoká světelná účinnost leštěného hliníku jako odrazná plocha, velká imunita vůči vnějším vlivům a UV záření.
    • Difuzor by měl být vyroben z materiálů s velkou světelnou prostupností a odolností vůči UV záření, aby nedocházelo k degradaci materiálu difuzoru a tím ke snížení jeho účinnosti a životnosti. Dále by neměl rozptylovat světlo do okolí a tím k úniku světelné energie mimo požadovanou oblast. Nejvhodnější materiál pro difuzor je sklo.
    Servis

    Konstrukce svítidla by měla umožňovat snadnou a rychlou výměnu světelných zdrojů, nejlépe bez pomocí nářadí. Toto umožňují například svítidla opatřená „klipem“ a s výklopným difuzorem pomocí pantu.

    (27.08.2007)
  • Řízené ovládání svítidel

    Při výběru veřejného osvětlení by měl být kladen značný důraz nejen na vlastní účinnost světelné soustavy a významný estetický přínos, ale také na úspory provozních nákladů a zároveň na přínos pro životní prostředí.

    (27.08.2007)
  • Dlouhá životnost

    Dlouhá životnost svítidel je vedle fotometrických vlastností a distribuce světla jen do požadovaného prostoru významným argumentem při výběru pouličních svítidel. Na délku doby životnosti svítidla má vliv materiál, z něhož je svítidlo vyrobeno a způsob utěsnění, zabraňující vnik pevných částic, vody a hmyzu do svítidla.

    IP-Ochrana svítidla před nebezpečným dotykem a vniknutím cizích předmětů

    Nedílnou součástí svítidla, ovlivňující zejména životnost svítidla, je způsob těsnění a těsnící materiály. Těsnící vlastnosti svítidla jsou udávána číselnou hodnotou krytí IP (ingress protection). Čím větší je toto číslo, tím je svítidlo odolnější vůči vniku nežádoucích částic, vody a hmyzu. Použití svítidel s vysokým IP krytím zaručuje spolu s vhodným elektrickým vybavením velmi dlouhou životnost svítidla.

    Je-li požadována záruka vynikající ochrany vůči před vniknutím cizích předmětů do svítidla, pak se doporučuje použít svítidlo s IP 66 a více. Svítidlo s IP 66 je zcela chráněno před vniknutím prachu a dále je chráněno před intenzivně stříkající vodou.

    V nejnovějších normách a doporučeních se bere toto IP krytí jako jeden z hlavních faktorů při určování udržovacího činitele pro výpočet osvětlení, a proto nedochází ke zbytečnému přesvětlování komunikací na nových instalacích.

    >> Význam číslic pro krytí svítidel

    Servisní náklady

    Jedním z kritických faktorů investičního rozhodování v oblasti rekonstrukce nebo modernizaci VO je otázka životnosti a nákladů na servis. Moderní evropská svítidla jsou konstruována tak, aby zajistila uživateli, tedy městům a obcím minimální životnost 25 – 30 let. Jejich konstrukce a použité materiály navíc zajišťují provoz po celou dobu životnosti bez nároku na servis a údržbu vyjma plánované výměny výbojek.

    Cena lidské práce je v současné době v ČR na relativně nízké úrovni ve vztahu k vyspělejším zemím EU. Je tudíž běžnou ekonomickou praxí příliš nezohledňovat cenu lidské práce, jelikož v cenách roku 2007 není příliš významnou položkou. Nicméně investiční rozhodování činěné na příštích 25 – 30 let musí s položkou dynamicky rostoucí ceny práce a tedy i servisu počítat.

    Zde uvádíme ke stažení soubor servisní náklady, kde je možno porovnat náklady na servis ve vztahu k různě kvalitním svítidlům o různých nákladech a úsporách resp. ztrátách na servisní a údržbové zákroky.

    (28.08.2007)
  • Úspory

    Veřejné a městské osvětlení je jedním z významných spotřebitelů elektrické energie v kontextu každé rozvíjející se ekonomiky. Mnoho světových a evropských institucí (Evropská unie, Světová banka, atd. ) iniciují programy na podporu projektů a technologických řešení, které dlouhodobě vedou k úsporám elektrické energie.

    Je odpovědné a moderní realizovat takové projekty, které v budoucnu umožní úsporu elektrické energie při zachování potřebných výkonových parametrů a tím sníží budoucí energetické a environmetální zatížení, ale takové projekty se stávají i ekonomicky výhodné s využitím podpor a grantů od výše zmíněných evropských či světových institucí.

    „Chytrá a inteligentní řešení“ v této oblasti jsou nejaktuálnějším trendem, který je značně podporován všemi státními, evropskými či světovými institucemi.

    K úspoře energie dochází:

    • vhodnou volbou osvětlovací soustavy zvolené podle nejnovějších norem ČSN EN 13201,
    • efektivnímu umístění osvětlovacích bodů na komunikací,
    • instalováním svítidel s vynikající distribucí světla do požadovaného prostoru a zabráněním úniku světelné energie mimo komunikaci a do horního poloprostoru,
    • použitím elektrické výbavy svítidla a světelných zdrojů s vysokou účinností a dlouhou životností.
    (27.08.2007)
  • Světelné znečištění

    Konstrukce svítidel a spotřeba energie jsou konkrétně v oblasti osvětlení doplněny snahou o tzv. „temné nebe“. V této souvislosti můžeme slýchat termíny jako „světelné znečištění“ nebo „rušivé světlo“. V principu se nejedná o nic jiného než o množství světla, které je vyzařováno nebo odráženo do atmosféry. Tato aktivita si klade za cíl, aby výrobci a konstruktéři svítidel navrhovali nejenom taková svítidla, která budou vyrobena z plně recyklovatelných materiálů a byla vybavena takovými komponenty, které budou efektivně využívat elektrickou energii, ale aby distribuce světla byla koncentrována pouze na ta místa či prostory, která jsou předmětem osvětlení. V obecném principu to znamená odklon od tak populárních „světelných koulí“, či jiných všemi směry svítících a vypouklých svítidel.

    Moderní svítidla jsou naopak konstruována zpravidla tak, že difuzor je vyroben z plochého skla a mezi svítidlem a osvětlovaným terénem je maximální úhel v rozmezí 0°-15°.

    Dále využívají velmi účinné reflektorové plochy uvnitř svítidla, difuzory a clony, zabraňující únik světelné energie do horního poloprostoru a mimo osvětlovanou komunikaci.

    Světelné znečištění má nepříznivý účinek pro faunu a to zejména pro závislost jejího biorytmu na okolním světle.

    Světelné znečištění vytváří takzvaný světelný závoj zhoršující rozlišovací schopnosti oka a snižuje zrakovou pohodu. Tento závojový jas dále znemožňuje astronomická pozorování.

    (27.08.2007)
  • Normy ČSN

    Osvětlení pozemních komunikací se řídí nejnovějšími normami ČSN EN 13201 (36 0455) vydané Českým normalizačním institutem.

    Norma ČSN EN 13201 (36 0455) se skládá z těchto čtyř norem:

    • ČSN CEN/TR 13201-1 Osvětlení pozemních komunikací-Část 1: Výběr tříd osvětlení
    • ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací-Část 2: Požadavky
    • ČSN EN 13201-3 Osvětlení pozemních komunikací-Část 3: Výpočet
    • ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací-Část 4: Metody měření

    Tyto normy nahrazují starší normy ČSN 36 0400, ČSN 36 0410 a ČSN 36 0411 z 4.12.1984.

    Způsob osvětlování pozemních komunikací podle nejnovějších norem je daleko efektivnější, napomáhá k bezpečnějšímu provozu na komunikacích, eliminuje světelné znečištění a reflektuje na nejnovější trendy ve způsobu osvětlovaní a konstrukcí svítidel. Na rozdíl od starších norem, kde se bral v potaz jen druh silniční komunikace, slouží v nejnovějších normách k určení třídy a způsobu osvětlení například typická rychlost hlavního uživatele, kdo je hlavním uživatelem komunikace, jestli je komunikace ve městě či na venkově, jaká je hustota provozu na komunikaci, zda jde o konfliktní oblast, jaké je riziko kriminality, zda na komunikaci parkují vozidla atd. Při vhodném výběru třídy osvětlení na komunikaci dochází nejen k bezpečnějšímu provozu na ní, ale i k hospodárnému využití energie například zbytečným přesvětlováním méně frekventovaných silnic.

    (27.08.2007)
  • Implicitní užitek

    Obecně je rozšířen mýtus, že investice do obnovy veřejného osvětlení není investicí v pravém slova smyslu, protože nevytváří výnos, tedy peněžní výnos. Kvalitní a atraktivně navržené veřejné osvětlení však spoluvytváří hodnotu, hodnotu vyjádřitelnou v kvalitě prostředí, ve kterém lidé žijí. Tato kvalita prostředí však vyvolává tzv. implicitní užitek, kdy lidé v příjemném prostředí tráví více času, tím utrácejí více peněz, tím podporují rozvoj místních podniků a ty odvádějí městu více na daních. Lidé chtějí bydlet v atraktivních lokalitách, zvyšuje se tedy poptávka po bydlení a koloběh se opakuje.

    Výhodnost takovéto investice se tedy nevyjadřuje ve standardních ekonomických ukazatelích jako jsou u „klasických“ investičních projektů, ale v míře implicitního, pozitivního užitku, který takováto investice vyvolá.

    Pozorným studiem operačních programů EU již schválených pro období 2007-2013 zjistíme, že právě projekty zaměřené na revitalizaci městských a obecních center, zvýšení atraktivity a kvality prostředí jsou společným jmenovatelem mnoha těchto programů.

    (27.08.2007)